Tak jsem tady zase, tentokrát s nabídkou návštěvy příjemného lázeňského města s bohatou historií. Kromě připomínek nejslavnější éry – vlády krále Jiřího z Poděbrad – lze nalézt přímo ve městě nebo jeho blízkém okolí stopy slavného rodu Slavníkovců,krále Přemysla Otakara II. nebo třeba císařovny Marie Terezie.
Novodobá historie města je úzce spjata s lázeňstvím. Objev prvního minerálního pramene v roce 1905 změnil ospalé zemědělské městečko ve vyhledávaně lázně.
Začneme na Jiřího náměstí, které je nejstarší částí města a bylo vždy tržním střediskem. Půdorysy domů pocházejí ze středověku, několik jich má zachovaná renesanční jádra. Původní malebná renesanční podloubí a barokní průčelí domů však zmizela při požárech v letech 1800 a 1832. Proti vchodu do radnice stojí mariánský sloup, dílo poděbradského barokního sochaře Josefa Bergmana.
Zámek
V rohu náměstí se rozléhá zámek, nejstarší a nejvýznamnější památka. V současnosti v něm sídlí Univerzita Karlova. Veřejně přístupná je pouze bývalá hradní kaple s Památníkem krále Jiřího a s ní sousedící tzv. rodná síň krále Jiříka. V přístupném hradním sklepení jsou umístěny monoxyly (lodě vydlabané z jednoho kmene) pocházející z doby libických Slavníkovců, kamenné koule z husitských válek vylovené z Labe a další exponáty.
Před vstupní bránou do zámku vás určitě upoutá jezdecká socha krále Jiřího z Poděbrad od Boshuslava Schnircha, která patří k vrcholným dílům české monumentální plastiky 19. století. Socha byla nejprve instalována na Jubilejní a národopisné výstavě v Praze a poté slavnostně odhalena v Poděbradech v roce 1896. Způsob zhotovení plastiky je ojedinělý byl vytepána z měděných plátů upevněných na nosnou ocelovou kostru.
Muzeum
Když půjdete k náměstí ulicí Palackého, narazíte na Polabské muzeum, které stojí na místě staré školy. Tu založila v 15. století Kunhuta ze Štenberka, první žena krále Jiřík. O vznik muzea se zasloužil místní lékárník Jan Mellich (1850-1931). Tento významný badatel v oboru archeologie přírodních věd a historie odkázal své rozsáhlé sbírky muzejnímu spolku. Dnešní expozice seznamuje návštěvníky s pravěkem, středověkem a přírodou Poděbradska
Proboštský kostel Povýšení sv. Kříže
Pokud budete pokračovat od muzea Palackého ulicí, narazíte na krásný kostel. Jeho současná podobě je výsledkem několika přestaveb, z nich nejvýznamnější proběhla v letech 1552-1565. Tehdy byla chrámová loď rozdělena v síňové trojlodí a zaklenuta pozdně gotickou klenbou. Autorem tohoto díla byl Ital G.B. Aostalli de Sala, dvorní architekt císaře Ferdinanda, pro kterého uskutečnil také rozsáhlou přestavbu poděbradského zámku. Tento význačný architekt zde byl pochován. V první kostelní lodi je umístěn náhrobní kámen s reliéfem klečícího muže, který původ
ně kryl jeho hrob. Opodál je uložena dřevěná deska s opisem nápisu z náhrobku Kunhuty ze Šternberka, pohřbené zde v roce 1449. Nejstarší část kostela je prebystář pocházející z poloviny 14. století. Barokní kazatelna pochází z roku 1732 a pozdě barokní je i hlavní postříbřený oltář vytepaný z mědi.
Co poradit? Zastavte se na náměstí v Informačním středisku a vyzvedněte si mapu. Zpestřit svoji prohlídku si můžete projížďkou na lidi po Labi nebo malým vláčkem po městě. Info centrum vám také nabídne přehled ubytování, který je poměrně široký. Máte na výběr z mnoha penzionů či lázeňských domů. V hotelech Felicitas a Liebeňský mají malé bazény. Pokud chcete aquapark, vracejte se přes Kolín.
Autor: Mgr. Hana Sovová
