Nejlepší je, když má člověk možnost dělat to, co ho baví. A když se spojí dva koníčky dohromady, je to ještě lepší. A právě toho se podařilo dosáhnout rockové kapele 100na100. Její členové žijí hudbou a možností společně hudbu tvořit a hrát, ať už pro sebe nebo pro své fanoušky. Zároveň velká část kapely žije motorkami, což se projevilo v mnohých skladbách. Jak se jim podařilo tyto dva zájmy propojit?
Propojení dvou sociálních skupin
Od hard rocku je to k motorkářům jen kousek, mnohdy motorkáři přirozeně k tomuto hudebnímu stylu inklinují. Takovým potvrzením může být i to, že jeden z členů kapely – kapelník Martin Žídek, je sám motorkář. Miluje motokros, za kterým jezdí až dvakrát ročně do Rumunska. Díky tomu má v komunitě motorkářů spoustu přátel a čerpá odtud inspiraci. Díky těmto vzájemným sympatiím kapela často vystupuje na všelijakých motosrazech a dalších akcích motorkářů.
Songy pro všechny motorkáře
Z motorkářského setu, jak skupina 100na100 říká písničkám s motorkářskou tematikou, je vidět, že mají k motorkářství opravdu blízko. Dokazuje to i způsob, jakým vznikla píseň Motocats. Vůdkyně motorkářského gangu Motocats Gita Bosková chtěla pro svůj klub holek motorkářek vytvořit hymnu. Nějakou píseň, která by je vystihovala, spojovala, a na kterou by společně mohly pořádně zapařit. No a když se dostala k CD skupiny 100na100, měla jasno, kdo by takovou hymnu měl vytvořit. Teď, když už je hymna napsaná, je jasné, že to byla parádní volba. Další ikonickou motorkářskou písní z repertoáru kapely může být Otče náš, něco jako motorkářská modlitba. Jak říká Martin, asi každý motorkář cítí riziko, které s sebou cesty na motorce přináší. A tak se stává, že i zarytí ateisté tváří v tvář adrenalinu jaksi nenáboženským způsobem doufají, že k nim bude osud milostivý a že po parádní jízdě zase dorazí v pořádku zpět domů.
