Období extrémních rekordů z doby energetické krize je sice za námi, ale klid zbraní na trzích rozhodně nepanuje. Velkoobchodní ceny elektřiny a plynu na evropských burzách v posledních měsících připomínají jízdu na horské dráze. Jeden týden hlásí trhy propad na dlouhodobá minima, aby hned ten další vyskočily o desítky procent nahoru.
Pro běžného spotřebitele je tato situace nepřehledná a vyvolává logické obavy. Co přesně způsobuje současnou nervozitu na energetických burzách a jak moc tyto divoké výkyvy pocítíme v peněženkách při pohledu na příští vyúčtování?
Co hýbe burzou: Koktejl geopolitiky, počasí a strachu
Velkoobchodní ceny energií jsou extrémně citlivé na jakýkoliv náznak nestability. Současné výkyvy na evropském trhu (zejména na klíčové nizozemské burze TTF u plynu a na lipské burze EEX u elektřiny) má na svědomí několik hlavních faktorů:
1. Geopolitická nervozita a konec starých tras
Evropa se sice z velké části dokázala odříznout od ruského potrubního plynu, ale trh je kvůli tomu mnohem křehčí. Jakýkoliv konflikt na Blízkém východě, hrozba sabotáže podmořské infrastruktury nebo blížící se definitivní konec tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu vyvolává mezi obchodníky paniku. Výsledkem je spekulativní růst cen, i když je reálný dostatek suroviny.
2. Závislost na zkapalněném plynu (LNG)
Hlavním pilířem evropské energetické bezpečnosti se stal zkapalněný zemní plyn dovážený na tankerech z USA, Kataru či Afriky. LNG je však globální komodita. Pokud v Asii udeří vlna veder a tamní ekonomiky začnou přeplácet evropské odběratele, tankery změní kurz. Evropa tak musí reagovat růstem cen, aby si dodávky udržela.
3. Počasí a zelená transformace
Cena elektřiny je dnes pevně spjatá s tím, jak moc fouká vítr a svítí slunce. Během slunečných a větrných dnů produkují obnovitelné zdroje tolik energie, že ceny na burze padají do záporných hodnot. Jakmile se ale ochladí, nefouká a do hry musí nastoupit drahé paroplynové nebo uhelné elektrárny (které navíc platí vysoké ceny za emisní povolenky), cena elektřiny okamžitě letí vzhůru.
Jak moc se burzovní houpačka promítne do faktur?
Klíčová otázka pro každou domácnost zní: Musíme se bát drastického zdražování na příští faktuře? Odpověď naštěstí není jednoznačně černá. To, jak moc vás výkyvy zasáhnou, závisí na typu vašeho produktového tarifu.
Fixované tarify: Klid uprostřed bouře
Pokud máte cenu elektřiny či plynu zafixovanou (například na rok či dva), aktuální dění na burze vás nemusí trápit. Dodavatel vám garantuje stejnou cenu silové elektřiny bez ohledu na to, co se děje na trzích. Problém nastane až ve chvíli, kdy vám fixace skončí – pak vám dodavatel nabídne novou cenu podle aktuální situace na trhu.
Neofixované tarify (na dobu neurčitou): Pozvolný posun
U běžných smluv bez fixace dodavatelé mění ceníky většinou jen několikrát do roka. Protože velké energetické společnosti nakupují energii na burzách s velkým předstihem (klidně i na rok či dva dopředu), krátkodobé týdenní výkyvy se do těchto ceníků nepromítnou okamžitě. Funguje to jako polštář: prudké skoky na burze se k zákazníkovi dostanou se zpožděním a v mírnější, zprůměrované formě.
Spotové (dynamické) tarify: Okamžitý náraz
Zákazníci, kteří mají ceny navázané přímo na krátkodobý denní trh (spot), cítí burzovní houpačku v přímém přenosu. Pokud ceny na burze vyskočí, okamžitě platí víc. Naopak v době levné energie z obnovitelných zdrojů mohou výrazně ušetřit. Tento typ tarifu vyžaduje aktivní řízení spotřeby a pro běžné domácnosti bez chytrého elektroměru a baterie může být v dobách nestability rizikový.
Pozor na regulovanou složku: Ta neklesá
Při analýze příští faktury je nutné mít na paměti, že konečná cena se skládá ze dvou částí: neregulované (cena samotné energie, kterou ovlivňuje burza) a regulované (poplatky za distribuci, jističe, systémové služby a podporu obnovitelných zdrojů), kterou pevně stanovuje Energetický regulační úřad (ERÚ).
Zatímco cena samotné silové elektřiny na burze může díky výkyvům občas klesnout, regulovaná složka má kvůli masivním investicím do modernizace přenosové soustavy dlouhodobě stoupající tendenci. I kdyby tedy cena na burze spadla na nulu, fixní poplatky zajistí, že celková faktura neklesne pod určitou úroveň.
Rada na závěr: Jak z toho ven?
V době, kdy jsou ceny na houpačce, se nevyplácí pasivita. Pravidelně (ideálně jednou ročně) kontrolujte nabídky konkurence a porovnávejte je se svým stávajícím ceníkem.
Pokud vám končí fixace v době, kdy jsou ceny na burze zrovna na vlně poklesu, může být rozumné zafixovat si cenu na kratší období (např. na 1 rok) a zajistit si tak klid. Naopak v momentě, kdy trhy panikaří a ceny rostou, se nevyplatí podepisovat dlouhodobé drahé fixace, které by vás uzamkly v nevýhodných podmínkách na několik let.
