Z Kroměříže dál a dál

Připomínám, že jsme se vyspali v Kroměříži, prošli zámek a pokochali se Květnicí. V pozdním odpoledni nasedneme do auta a vzhůru na Uherské Hradiště. Máme tam zajištěné spaní, jenom se navečeříme a těšíme se na druhý den.

Uherské Hradiště

Historické jádro královského města Uherské Hradiště je městskou památkovou rezervací a dochovala se zde řada památek. Masarykovu náměstí vévodí komplex jezuitských budov, který tvoří někdejší jezuitská kolej, kostel sv. Franiška Xaverského a budova někdejšího gymnázia zvaná Reduta. Celý komplex byl postaven v letech 1654-1729 v barokním slohu a na výzdobě se podílela řada významných umělců – malíři Jan Jiří Heintsch, Ignác Raab a sochař Ondřej Schweigl.

Další významný areál je františkánský klášter s kostelem Zvěstování Panně Marii z přelomu 15. a 16. století. Barokní přestavby se dočkal v 17. a 18. století a za pozornost stojí vzácně zdobený refektář – klášterní jídelna. Jde o vrcholnou barokní práci ze slavné dílny italského sochaře a štukatéra Baldassare Fontana z Chiassu. Pro veřejnost je otevřeno bohužel pouze v době Slováckých slavností vína.

Město nabízí i řadu dalších zajímavostí, jako je třeba barokní mariánský morový sloup z první poloviny 18. století a sloup se sochou sv. Floriána na Mariánském náměstí a třeba také nejstarší stavbu ve městě – pozdně gotickou kapli sv. Alžběty, kapli sv. Šebestiána na náměstí Palackého nebo kapli sv. Rocha. Ve městě byla i početná židovská komunita což dokládá místní synagoga, která teď slouží jako Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana. V areálu jezuitské koleje na Masarykově náměstí najdete mj. stálou expozici dějin města, Galerii Joži Úprky a také výtečnou Galerii slováckých vín. Máte co dělat, abyste všechno stihli a před večerem vyrazili do Valtic, kde opět spíme, ale chce to dvě noci.

Valtice

Jsou perlou barokní architektury a rodovým sídlem Lichtenštejnů. Historie místa je velmi stará, první opevněné sídlo, které chránilo novou severní hranici Rakouska na řece Dyji, zde vzniklo již v 11. století. Koncem 14. století získává Valtice rod Lichtenštejnů, který postupně vytvořil na obou stranách hranice souvislou pozemkovou držbu devíti panství. Sídlem rodu se Valtice stávají v 16. století. Barokizaci původně renesanční stavby provedl architekt Johan Bernard Fischer z Erlachu a italský architekt Antonio Beduzzi. Další stavební etapa proběhla v druhém desetiletí 18. století, kdy architekt Anton Johann Ospel přestavěl budovy předzámčí. Rod své majetky byl donucen opustit v roce 1945, zámek byl poté využíván jako skladiště a a v šedesátých letech 20. století došlo k památkové obnově interiérů do dnešní podoby. Projděte si zámek a potom nahlédněte i do barokní zahrady, která byla dobudována v polovině 18. století za Josefa Václava Lichtenštejna. Když dopoledne stihnete Valtice, přesuňte se do Lednice.

Lednice

Celý Lednicko-Valtický areál tvoří poměrně rozsáhlé území volné přírody s lesními a vodními plochami, s loukami a poli, jemuž dávají pevný řád cesty sbíhající se paprskovitě k Lednici. Svítící siluety dnes postupně obnovovaných zámečků a chrámů dokreslují toto podivuhodné dílo člověka a přírody. V roce 1996 ocenila kvalitu takto komponované krajiny UNESCO a zapsala ji na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví. No a o Lednici, skutečné perle Moravy a letním sídle Lichtenštějnů si povíme příště.

Autor: Mgr. Hana Sovová